Měření kvality poskytované péče

Dne 29.11.2018 byla ministrem zdravotnictví zřízena skupina pro měření a srovnávání kvality zdravotních služeb. Účelem této skupiny je nastartování koordinovaného a systematického měření kvality zdravotních služeb z hlediska medicínské efektivity. Členy této skupiny jsou i zástupci pacientů, jmenovitě Mgr. Simona Zábranská a já (Edita Müllerová), více o skupině a jejím personálním obsazení ZDE.

Proto, abychom se Simonou byly co k čemu, musíme komunikovat s ostatními pacienty a jako první výstup této poněkud sterilní, ale účinné komunikace je výsledek dotazníkového šetření, který níže popisuji.

Úvodní informace o výzkumu

  • Průzkum proběhl formou dotazníkového šetření v období od 6. 3. do 31. 3. 2019 
  • Cílem bylo zjistit, zda a do jaké míry se pacienti zapojují do měření kvality péče a zda mají zájem o sledování kvality péče 
  • Dotazník byl rozeslán mailem na kontaktní osoby pacientských organizací vedených v databázi Oddělení podpory práv pacientů
  • Dotazník byl vyplňován elektronicky a vyplnilo jej 45 respondentů ze 150 oslovených pacientských organizací (z toho tři odpovědi z jedné PO) 
  • Respondentům byly položeny dva sety otázek  
    • Identifikace pacientské organizace a související informace (odpovídající osoba za PO, označení příslušné odborné společnosti, viz příloha číslo 1) 
    • Informace o povědomí dotazovaných o měření kvality péče a odborných doporučení příslušných lékařských společností
  • V dotazníku nebyly zjišťovány další charakteristiky respondentů, pouze název jejich organizace, identifikace vyplňující osoby a odborná společnost související s činností PO, nejčastěji zmiňovanou odbornou společností v sekci identifikace pacientské organizace a „její příslušné“ odborné společnosti je nejvíce zmiňována společnost onkologická.


Autory dotazníku jsou Ing. Simona Zábranská, Edita Müllerová, odborné konzultace poskytl Ing. Tomáš Kučera


Po vyplnění základních identifikačních otázek respondenti odpovídali na sadu dotazů týkajících se jejich povědomí o měření kvality péče. V první otázce tohoto setu byly nabídnuty čtyři předvolené možnosti odpovědi, viz tabulka 1. Respondenti mohli vybrat více možných odpovědí, dotazovaným byla nabídnuta volba „jiné“, kde respondenti mohli zaznamenat odpověď, kterou považovali za rozdílnou oproti předem navolenému výběru. Tyto odpovědi byly pro účely vyhodnocení spojeny pod jeden bod, podrobnosti jsou uvedeny v příloze č. 2, kde jsou uvedeny odpovědi bez úpravy. Nejčastější zvolenou kombinací v odpovědi byla volba čtyř nabízených možností.

Tabulka 1: Co rozumíte pod pojmem ʺměření kvality poskytované péčeʺ?
Celkem
45 odpovědí
Dodržování standardů péče (odborná doporučení)
38
Přístup lékařů k pacientům
33
Prostředí nemocnice/ambulance
25
Zveřejňování zdravotnických statistik
16
Jiné – souhrn viz příloha č. 2
17


Respondenti byli dále dotázáni, zda jsou si vědomi existence/neexistence doporučení odborných společností pro léčbu onemocnění v jejich oblasti zájmu (terapeutické oblasti). V otázkách byly opět nabídnuty předvolené možnosti odpovědí (ano, ne, nevím a možnost „jiné“). Níže je uveden souhrn odpovědí vždy společně s otázkou.

Tabulka 3: Povědomí o existenci odborných doporučení k léčbě

Ano vím
Ne nevím
Jiné
Víte, zda má příslušná odborná společnost stanovena doporučení pro léčbu?
34
7
4

Tabulka 4 vyjadřuje odpovědi respondentů na dotaz, zda považují měření kvality péče v návaznosti na dodržování odborných doporučení za důležité, či nikoliv. U otázky byla použita nabídka z nabídky odpovědí (spíše důležité, rozhodně důležité, rozhodně nedůležité, spíše nedůležité) a volba „jiné“ pro případ, že se respondent rozhodne nevyužít předvolenou nabídku. Ani jeden respondent nevyužil nabídku odpovědi „rozhodně nedůležité, či spíše nedůležité“.

Tabulka 4: Důležitost/nedůležitost měření kvality péče

Spíše důležité
Rozhodně důležité
Jiné
Jak pohlížíte na měření kvality péče v návaznosti na dodržování odborných doporučení?
10
34
1

V tabulce 5 jsou uvedeny následné dotazy související s tabulkou číslo 3. Z odpovědí vyplývá, že většina odborných doporučení jsou přístupná veřejnosti, ale většina PO neví, zda odborná společnost pracuje na plošném sledování kvality péče, či nikoliv. Většina PO odpověděla, že nemá přístup k výstupům hodnocení kvality péče a pokud ano, tak pouze částečně. Většina PO se nepodílí na sběru dat ke sledování kvality poskytované péče a všechny dotazované PO uvádějí, že mají zájem o hodnocení kvality péče navázané na dodržování léčebných doporučení vyjma jedné.

Tabulka 5: Souhrn odpovědí dle otázek

Ano
Ne
Nevím
Jiné
Jsou odborná doporučení přístupná veřejnosti?
25
11
5
4
Pracuje odborná společnost ve vaší oblasti na plošném sledování kvality péče?
10
5
27
3
Má vaše PO přístup k výstupům hodnocení kvality péče odbornou společností?
10
27
-
8
Podílí se vaše organizace na sběru dat ke sledování kvality péče?
17
23
-
5
Máte zájem o hodnocení kvality péče navázané na dodržování léčebných doporučení?
44
1
-
-

Závěrem byli respondenti požádáni o odpověď volnou formou na otázku: „Co by ministerstvo/pojišťovny/odborné společnosti/kdokoliv jiný mohli udělat, aby se měření kvality péče iniciovalo/zlepšilo? (poskytnout data, upravit legislativu, poskytnout záštitu apod.)

Připojujeme výběr z odpovědí, které nesly společné znaky nebo se opakovaly, jednou z nich byla často opakovaná změna legislativy, ale nebyl připojen konkrétní odkaz, který by bylo potřeba změnit.
  • Spolupráce všech zúčastněných stran – odborné společnost – plátci – pacienti
  • Vzdělávání a zvýšení informovanosti za účelem správné interpretace všech zúčastněných stran
  • Koordinovaná spolupráce na zahájení plošného měření kvality poskytované péče – získávat data a poskytovat je 
  • Motivovat subjekty ve zdravotnictví formou finanční motivace, záštity, či podpory vzdělávání 
Poznámky autorů:
Individuální odpovědi respondentů jsou v některých případech různorodé, při posuzování jednotlivých odpovědí je nutné si uvědomit, že oblast měření kvality poskytované péče je u pacientských organizací nová a je třeba ujasnit používané výrazy i jejich významy. Obecně lze říci, že respondenti vnímají měření kvality péče v širším kontextu, zmiňují nutnou součinnost odborných společností s pacientskými organizacemi.  Jeden z respondentů uvedl, že sledování kvality poskytované péče vnímá jako souhrn evaluačních, výzkumných, měřících a souvisejících aktivit zaměřených na komplexní kvalitu zdravotní a související péče u poskytovatele zdravotních služeb. Odpovědi, a především oddíl, komentářů poslední otázky ukazují, že pacientské organizace se o oblast hodnocení kvality poskytované péče zajímají a považují za vhodné (ne-li nutné) data sbírat, vyhodnocovat a komunikovat směrem k laické veřejnosti.

zdroje:
https://ppo.mzcr.cz/workGroup/116
https://www.kancelarzp.cz/cs/ 

Komentáře

Okomentovat

Své informace si prosím ověřte. Pokud nemáte zdroj, tak to uveďte a vždy se podepište, pokud nejste přihlášen/příhlášena.

Oblíbené příspěvky